Staré dobré časy
Tímto podnikem vzdáváme hold československému leteckému průmyslu, zaniklému brněnskému kinu Avia a s ním i meziválečné moderní architektuře i celé prvorepublikové éře. Hold starým dobrým časům.
Avia ve vzduchu
Česká továrna “Avia–dílna na opravu a výrobu letadel” byla založena v srpnu roku 1919 (zápis v obchodním rejstříku je datován 19.9.1919). Prvními společníky byli Pavel Beneš, Miroslav Hajn (konstruktéři), J.F.Koch (později tvůrce motocyklů Praga a ČZ) a Václav Malý (obchodník). V r. 1920 továrna dokončila první motorový letoun, dolnokřídlý jednoplošník Avia BH–1 (typové označení BH vychází z prvních písmen příjmení konstruktérů). V roce 1921 byl vystaven na Mezinárodní letecké výstavě v pražském Průmyslovém paláci. V létě 1921 koupil “Avii” pražský milionář Miloš Bondy, nový název podniku zněl “Miloš Bondy a spol.”. Na základě úspěchu typu BH–1 společnost postavila sérii stíhacích letounů BH–3, které létaly v Československém vojenském letectvu. Typy BH–1 a BH–3 se staly základem znamenitých sportovních letounů továrny, vrcholících v typech BH–9 a BH–10. Oba sloužily nejdříve v československé. armádě, která je používala až do začátku 30. let, pak byly předány aeroklubům. Nejúspěšnějším českým předválečným letounem byl stíhací dvojplošník Avia B-534. V letech 1928 – 1929 se Avia stala součástí koncernu Škoda, tovární značka “Avia” však byla zachována až do současnosti. Během druhé světové války Avia vyráběla německá letadla Arado a letecké motory Argus. Po válce se zde vyráběly nepříliš povedené stíhací letouny Avia S-199 (Messerschmitt Bf 109G), které sehrály důležitou roli při izraelské válce za nezávislost, Avia S-92 a Arado Ar 96B (pod označením C-2). V 50. letech továrna vyráběla bitevní letoun Avia B-33 (v licenci Iljušin Il-10) a dopravní letoun Avia Av-14 (v licenci Iljušin Il-14). Od roku 1961 byl letecký program postupně utlumován a omezil se na výrobu leteckých motorů (ta byla ukončena v roce 1988) a leteckých vrtulí. V roce 1992 byla výroba vrtulí převedena do společného podniku Avia Hamilton Standard Aviation. Koncem roku 1998 podnik spojením s význačným německým výrobcem leteckých vrtulí změnil většinového vlastníka a následně i název na současný Avia Propeller.
Avia na kolech
V rámci poválečné obnovy hospodářství vstoupila značka i na automobilový trh. V roce 1947 byla zahájena výroba nákladních automobilů a autobusů řady 706R. V poválečném období byla továrna Avia přejmenována na Závody Jiřího Dimitrova, ale později se opět vrátila k tradičnímu názvu. V šedesátých letech stála firma za výrobou velmi úspěšných nákladních automobilů Praga V3S, vyráběných až do roku 1988. Významným datem v historii automobilové výroby v podniku se stal rok 1967, kdy byla zakoupena francouzská licence na výrobu vozů Renault-Saviem. Již v následujícím roce byla zahájena výroba těchto nákladních automobilů pod značkou Avia. Z výrobní linky sjelo až do roku 2000 celkem 250 000 vozidel na základě tohoto typu. V roce 1992 byla založena akciová společnost Avia, a.s., v roce 1995 vstupuje do divize nákladních vozů Avia korejské Daewoo. To se projevilo ve změně názvu na Daewoo AVIA, v roce 1997 modernizací většiny modelů a v roce 2000 zahájením výroby nákladních vozů nové řady D. Indická společnost Ashok Leyland přichází do historie značky v roce 2006, kupuje divizi a zakládá společnost AVIA Ashok Leyland.
Avia ve filmu
V roce 1973 natočil režisér Josef Mach (Florenc 13.30, Hrátky s čertem aj.). podle vlastního námětu a scénáře veselohru Tři nevinní, v níž vsadil na herecké umění Jiřího Sováka v trojroli. Ve scéně na služebně Veřejné Bezpečnosti padne obvinění z loupežného přepadení v kině Avia.
Kino Avia v Bruselu
Jednosálové “art moderne“ kino s 500 místy bylo pod názvem Luminor Cinema otevřeno po roce 1920 v Rue de L’Escalier 10 v Bruselu. V roce 1944 bylo přejmenováno na Ritz Cinema a v roce 1952 na Avia Cinema. Kino bylo v provozu až do února 1965, kdy bylo zavřeno a zbouráno.
Kino Avia v Brně
V letech 1927 až 1929 navrhnul architekt Josef Kranz Kino Avia, to bylo v letech 1929 až 1930 postaveno ve Štolcově ulici v Brně. Budova dodnes stojí a je užívána (ke sportovním účelům), její původní podoba je však značně degradována nevhodnými stavebními úpravami.
