Kulečníkový klub
Stoly na pool
2 stoly na karambol
Pro pohodlí hráčů, kteří oceňují něco malého k snědku, připravujeme nakládané hermelíny. Ty jsou k dispozici pouze pro hráče billiardu, nikoliv v restauraci.
Historie kulečníkového klubu v Brně
V bývalém společenském sále Husova sboru, později sále Závodního klubu ROH podniku Pozemní stavby Brno, se koncem 90. let usídlil billardový klub s dlouhou tradicí, TJ Billard Brno. Z prvních stránek kroniky klubu lze číst, že v roce 1932 vznikla mezi brněnskými hráči billardu, scházejícími se v kulečníkové herně kavárny “Passage” (dnes hotel Slovan) myšlenka založiti v Brně kulečníkový klub. V roce 1933 dne 13. listopadu byly po několikeré intervenci schváleny Zemským úřadem stanovy a 4. prosince 1933 se konala ustavující valná hromada klubu, jenž nazván Amatérský kulečníkový klub Brno.
Od založení klubu uplynula dlouhá doba, během níž musel změnit své jméno. V klubu se vystřídalo mnoho hráčů dobrých, špatných, průměrných, ale také vynikajících, hrajících na evropské úrovni. Za všechny jmenujme zvláště pana, který se stal mnohonásobným šampionem Československa.
Současná hektická doba nenahrává trpělivé elegantní hře, své příznivce si však kulečník vždy nalezne. Klub dnes provozuje mistrovské karambolové stoly v rámci oficiální herny Českomoravského billiardového svazu, na kterých pravidelně probíhají kvalifikace mistrovství Republiky i Evropy. Zároveň klub provozuje běžné stoly pro veřejnost.
Historie kulečníkové hry
První mistrovství světa se hrálo v New Yorku v roce 1873 a prvním světovým šampiónem byl Francouz Garrnier. Kulečníková hra se velmi rychle šířila po celém světě a její obliba vzrůstala, takže na začátku tohoto století bylo v Paříži 20.000 kulečníkových stolů. Tento rozmach byl zpočátku živelný, ale bylo jasné, že je potřeba jeho určité řízení. A tak se začaly tvořit svazy. První byl založen v roce 1895 svaz v USA, v roce 1903 ve Francii, 1906 svaz v Belgii a v roce 1911 svaz v Holandsku.
Čechy a Slovensko byly až do roku 1918 součástí Rakouska–Uherska, takže i kulečníkové kluby byly v té době německé. Že se zde ale kulečník hrál, existují důkazy. Vždyť výborný olomoucký hráč J. Pohl byl i mistrem Rakouska. Dalším důkazem je i skutečnost, že v Praze již od roku 1887 vyráběla firma Žabokrtský kvalitní tága a malé i velké kulečníky, které vyvážela i za hranice Rakouska–Uherska, hlavně do Německa, Ruska i Anglie. Teprve po osamostatnění Československa, po roce 1918, se u nás začaly tvořit kulečníkové kluby a začaly hrát přátelské zápasy mezi kluby. Snahy o založení kulečníkového svazu u nás vyvrcholily až v roce 1935. Tehdy se zástupci některých klubů sešli v Pardubicích a utvořili přípravný výbor pro ustanovení svazu. Ustavující valná hromada pak byla svolána na 8. listopadu 1936 v Praze. (z časopisu ČMBS)
„O kulečníku se říká, že je sportem a uměním zároveň. Vyžaduje hodně přemýšlení, vůle a fantazie, je ušlechtilou a velmi rozmanitou hrou. Je ideálním prostředkem pro zlepšení tělesné i duševní kondice, k vycvičení vůle, dovednosti, pozornosti, pečlivosti, dále smyslu pro krásu, citu, rozvoje myšlení a rychlého rozhodování. Vyžaduje klid a rozvahu, soustředěnost, cílevědomost a ladnost pohybu“. (z časopisu ČMBS)
